Hejtman Středočeského kraje na základě podnětu ředitele Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje vyhlásil období déletrvajícího sucha pro celé území Středočeského kraje. 

Tropické letní počasí, extrémní teploty, sucho, letní prázdniny, sklizňové práce na polích a další jsou faktory, představující pro hasiče období zvýšené požárovosti, zejména v přírodním prostředí. V týdnu od 15. 7. 2013 do 22. 7. 2013 zasahovali Středočeští hasiči u celkem 59 požárů v přírodním prostředí, kterými jsou skládky, zemědělské plochy, lesy atd. Požáry v přírodním prostředí způsobily ve sledovaném období škodu na majetku předběžně odhadnutou na cca 660.000,- Kč. Z popisovaného důvodu, na základě podnětu Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje a s přihlédnutím k předpovědi ČHMÚ na další období, hejtman Středočeského kraje vyhlásil období déletrvajícího sucha na celém území Středočeského kraje.

Plošné vyhlášení a stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů umožňuje krajům zákon o požární ochraně, konkrétně ustanovení § 27 odst. 2) písm. b) část 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Ve Středočeském kraji jsou podmínky upraveny Nařízením Středočeského kraje č. 4/2010 ze dne 4. ledna 2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů (dále jen „nařízení“).

V období déletrvajícího sucha vstupují v platnost následující opatření, omezení a povinnosti:

• zákaz kouření, rozdělávání a používání otevřeného ohně v prostorách a na místech, kde může dojít k jeho rozšíření,


• zákaz spalování hořlavých látek (suchá tráva, plevel, větve apod.) na volném prostranství, a to zejména v blízkosti porostů, polí s obilovinami a pícninami,


• zákaz jízd parních lokomotiv bez přijatých protipožárních opatření,


• zákaz vjezdu motorových vozidel do lesů a na polní cesty; zákaz neplatí pro vlastníky a uživatele lesních a zemědělských pozemků při jejich obhospodařování. Neplatí rovněž pro fyzické a právnické osoby provádějící pro vlastníky a nájemce lesů práce zajišťující hospodaření v lese,


• zákaz táboření mimo vyhrazené prostory,


• zákaz povolování výjimek vlastníky lesů z ustanovení lesního zákona,


• zákaz pálení klestu a kůry v lesích,


• povinnost zajistit průjezdnost příjezdových cest do lesních porostů,


• povinnost vlastníků nebo uživatelů zdrojů vody pro hašení prověřit jejich stav a nedostatky, které nejdou bezprostředně odstranit, nahlásit a zajistit jejich následné odstranění,


• zajištění maximální hospodárnosti při používání vodních zdrojů určených pro hašení požárů (každý je povinen strpět v tomto směru potřebná omezení).

V období déletrvajícího sucha může orgán státní správy lesů vydat rozhodnutí o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa. Toto rozhodnutí vydává na základě návrhu vlastníka lesa, z vlastního podnětu nebo na návrh ředitele Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje.

Osoby podnikající v zemědělství jsou před zahájením sklizně povinny:

• prověřit technický stav strojů a zařízení, včetně kontroly vybavení přenosnými hasicími přístroji; pracovní stroje se spalovacími motory lze používat k manipulaci s hořlavým materiálem (stohy, sklady apod.) pouze jsou-li opatřeny funkčním lapačem jisker,


• vybavit pracovní stroje samojízdné pro sklizeň obilí a pícnin jedním nebo několika hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 6 kg,

Právnické a podnikající fyzické osoby v zemědělství jsou v období před zahájením sklizně dále povinny:

• stanovit písemnou formou organizačně technická opatření k zajištění požární ochrany při sklizňových pracích,


• provést školení o požární ochraně osob podílejících se na sklizňových pracích a osob zajišťujících střežení objektu v přiměřeném rozsahu,


• provést preventivní požární prohlídky ve všech výrobních a skladovacích objektech

V průběhu sklizně jsou osoby povinny:

• zajistit, aby materiál byl skladován, případně zpracováván pouze v objektech k tomu určených,


• zajistit dodržování zákazu kouření v průběhu sklizně na poli, při manipulaci a skladování materiálu,


• zajistit skladování a kontrolu skladovaného materiálu u pícnin a slámy podle zásad, uvedených v příloze nařízení

Kontrolu dodržování nařízení provádí jednak orgány kraje a jednak orgány státního požárního dozoru dle ustanovení § 26 odst. 2) písm. b) a c) zákona o PO. V případě porušení povinností hrozí fyzickým osobám sankce až do výše 25.000,- Kč, v případě osob podnikajících a právnických v závislosti na začlenění provozovaných činností podle požárního nebezpečí až do výše 500.000,- Kč.

Několik základních rad z oblasti požární ochrany, které bychom měli ve vlastním zájmu dodržovat

• Při rozdělávání ohně, kdekoliv v přírodě či na volném prostranství, se v žádném případě nesmějí používat vysoce hořlavé látky (např. benzín, nafta., líh atd.). V důsledku jejich použití může dojít nejen k rozšíření ohně mimo stanovený prostor, ale především k ohrožení zdraví a životů osob pohybujících se v okolí ohniště. V dnešní době jsou již bez problémů k sehnání prostředky k tomu určené. Jedná se např. o tekuté a pevné podpalovače (např. PePo aj.).


• Při přípravách na rozdělávání ohně je nutné si předem rozmyslet umístění ohniště či místa pálení. Místo pro rozdělávání ohně musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů, tzn. ohraničeno pruhem širokým nejméně 1 metr, zbaveným jakýchkoliv hořlavin (suchý travní porost, stromy a keře, včetně kořenových systémů atd.). Místo musí být vzdálené minimálně 50 m od kraje lesních porostů a 100 m od stohu slámy.


• Je zakázáno například rozdělávat oheň ve vysoké suché trávě, na strništi apod. Je třeba mít na paměti i bezpečnou vzdálenost od obytných nebo hospodářských budov, neboť díky odletujícím jiskrám vzniká nebezpečí požáru, např. zapálením střechy.


• Při umísťování ohniště je rovněž nutné věnovat pozornost aktuální povětrnostní situaci, tedy jaký je směr a síla větru, uvážit, jaká doba uběhla od posledních dešťových srážek atd.


• § 5 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon PO), hovoří: „ právnické či podnikající fyzické osoby jsou při spalování hořlavých látek na volném prostranství povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit odpovídající opatření proti vzniku a šíření požáru. „ Jinak řečeno, zabezpečit vše tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z něj požár. Místo pálení by mělo být zabezpečeno dostatečným množstvím hasebních látek - nejlépe cisternou s vodou a příjezdové cesty vedoucí k místu pálení musí být průjezdné. I když to zákon o požární ochraně přímo nestanovuje, měly by obdobně postupovat i fyzické osoby, neboť každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život, zdraví a majetek osob.


• V případě, že pálení ohňů na volném prostranství pořádají právnické osoby či podnikající fyzické osoby (např. firmy či obce), mají ze zákona povinnost toto spalování hořlavých látek včetně přijatých protipožárních opatření předem oznámit příslušnému HZS kraje, přičemž musí dbát jeho pokynů. (§ 5, odst. 2 zákona o PO). V případě zanedbání této povinnosti se vystavují nebezpečí, že jim bude ve správním řízení uložena pokuta, která může dosáhnout až do výše 500 000,- Kč.


• Při rozdělávání ohně by měla být vždy přítomna alespoň jedna osoba starší 18 let.


• Oheň se nesmí nechat ani na okamžik bez dozoru. Opustit ohniště lze až po jeho úplném vyhasnutí, či důkladném zalití vodou nebo zasypání zeminou. Hasiči každý rok dohašují mnoho ohnišť, které byly po skončení akce ponechány bez dozoru. Doba, po kterou je potřeba dohlížet na ohniště, není nikde stanovena, nicméně z našich zkušeností vyplývá, že by to mělo být minimálně 12 hodin od ukončení pálení a zalití či zasypání ohniště.
   

Text:
kpt. Mgr. Libor Pospíšil, krajský vyšetřovatel požárů
Ing. Luboš Navrátil, vedoucí odd. IZS a obrany, krajský úřad Středočeského kraje

kpt. Mgr. Libor Pospíšil
krajský vyšetřovatel požárů